Jedna věc, kterou potřebuje každé dítě

Děti můžeme zahrnovat množstvím věcí, dopřát jim krásné zážitky, podporovat je v rozvíjení jejich kreativity, pomocí kroužků v nich probouzet jejich talenty nebo jim kupovat drahé dárky, které mnohdy vůbec nepotřebují.

Každý rodič se snaží pro své dítě udělat to nejlepší a každý z nás má jiný pohled na to, co tím nejlepším vlastně je.

Dokonce dost často se na výchově neshodnou ani rodiče mezi sebou. A jak to vypadá, když do výchovy dětí začne mluvit ještě někdo třetí, třeba tchyně nebo švagrová, si jistě dokážete představit.

Děláme vše, co je v našich silách, abychom své děti dobře vychovali a naučili je, jak v životě obstát. Také při východě děláme chyby. Je to tak, ať si to připouštíme nebo ne. Naše děti nás učí stejně, jako my učíme je. Nastavují nám zrcadlo nás samých a díky nim se i my, rodiče, posouváme v životě dál. Učíme se ze svých chyb, snažíme se hledat cesty, jak dělat některé věci jinak a lépe.

Proč to všechno vlastně píši? Už několikrát se mi stalo, že ke mně přišla žena, buď na výklad karet, nebo na TFT terapii a během našeho rozhovoru vyplynulo, že tato, již dávno dospělá žena neumí projevit lásku ke svým rodičům. Neumí je obejmout, říct jim, že je miluje, neumí jim dát pusu. Neznamená to, že by rodiče neměla ráda. Ona je ráda má, jen ji v dětství nikdo nenaučil, jak lásku projevovat.

Jak se pak má člověk poprat s tím, že cítí lásku, ale neumí ji vyjádřit? Zkuste se nad tím na chvilku zamyslet.

Kde se dítě má naučit vyjadřovat lásku k druhým, když v rodině mu to nikdo neukáže? Dítě lásku k rodičům sice cítí, ale neví jak ji projevit. A stejný vzorec chování si přenáší s sebou do dospělosti.

Jako rodiče pak můžeme říkat „Ta naše Janička nás ani neobejme, když za ní přijedeme na návštěvu.“ A naučili jsme jí to, když byla ještě malou holčičkou? Dokázali jsme jí projevit lásku, říct jí, jak moc jí máme rádi? Ano, ona to věděla, cítila z nás, že ji rádi máme, ale nikdo ji neukázal, jak má lásku projevit slovem, činem, objetím a neumí to ani jako dospělá žena.

Jedinou a hlavní věcí, kterou potřebuje každé dítě je, cítit lásku od svých rodičů a umět ji projevovat druhým, a to můžeme naučit své děti jen tím, že jim to ukážeme.

Začněte své děti objímat, říkejte jim, že je milujete, jak jsou pro vás důležité, pusinkujte je, hlaďte po vláskách a vůbec vyjadřujte jim svou lásku.

Oni vám to mnohonásobně vrátí. A nejen teď. Až budou jednou dospělé, budete od nich dostávat přesně to, co jste je jako malé naučili.

Jako dospělá žena jsem chtěla říci svým rodičům, že je mám ráda, nedokázala jsem to. Vyjádřila jsem lásku k nim tím, že slova „mám vás ráda“ jsem napsala na papír, vložila do obálky a připojila k jejich vánočním dárkům.

Je hodně žen, ale i mužů, kteří to mají podobně. Mají své staré zajeté vzorce chování, které si převzali od svých rodičů. Dříve bylo spousta rodin, v kterých se city neprojevovaly. Všichni věděli, že se mají rádi, ale neměli potřebu si city navzájem vyjadřovat. Nemohli za to, ani je to nikdo neučil.

A co když je teď nejvyšší čas to změnit? Nikdy není pozdě začít, a to ani tehdy, máte-li své děti již dospělé. Zkuste je více objímat, projevovat jim lásku a uvidíte, jak se vztah mezi vámi začne měnit. 🙂

Také jsem se tomu naučila. Neustále své děti objímám, pusinkuji a říkám jim, jak moc je miluji.

Ony mi oplácejí stejnou mincí. Moje dcera je již dospělá a bydlí u přítele. Vždycky, když se vidíme, nejprve mě obejme a dá mi pusu, když se loučíme, udělá to samé. Ne snad proto, že by bydlela daleko a byly jsme si vzácné, bydlí kousek od nás, vidíme se každý týden. Je tomu tak naučená, přijde jí to jako běžná věc.

Syn ještě chodí do školky. Často si navzájem říkáme, jak moc se máme rádi. Chci aby, až bude jednou dospělý, uměl vyjadřovat své pocity nejen ke mně, ale i k ostatním lidem. Chci, aby věděl, že se nemusí bát říct, co cítí, že vyjadřovat své pocity je přirozené.

Podobné články:

Článek s názvem Podporujte své děti v jejich rozhodnutích si můžete přečíst zde ˃˃